Join the new world

Pro mladého a osamoceného Čecha jako jsem já je zdejší prostředí plné cizích individuí nebezpečným světem. Abych prorazil v této nehostinné půdě a rozkvetl jako jarní prvoklíček v silnou bylinu, rozhodl jsem se vylepšit svou pozici seznámením s místními domorodci. Rozhodl jsem se prozkoumat komunikační kanály.

Měl jsem již jisté zkušenosti s IRC klientem a taky jsem se jal hledat server, kde bych se dozvěděl více o české komunitě. Po minutách hledání jsem narazil jen na opuštěné místnosti s občasným Polákem jako jediným návštěvníkem oné místnosti.

Teprve včera jsem se dozvěděl, že existuje nějaké československé irc. Přestože nejsem nějakým velkým příznivcem oživování už nejednou pohřbené spolupráce našich národů (Slováci mají nacionalismu příliš, za to Češi skoro žádný), rozhodl jsem se situaci prozkoumat. Jaké bylo moje překvapení, že ani po provokativních výkřicích jako Ať žije Rumunsko, smrt Československu! nikdo nereagoval a místnost dále pokračovala ve své letargii. To jsem si samozřejmě nemohl nechat líbit a provokativně jsme místnost opustil.

Dnes proběhla českým tiskem velká zpráva, že Češi zřizují nový český server k upevnění hráčské komunity. Nemohl jsem si to samozřejmě nechat ujít a hned jsme server navštívil. Nejprve jsem sledoval situaci s odstupem skryt pod originálním jménem mib_7idmlw. Měl jsem zrovna na jiném komunikačním kanálu další jednání a zprávy v české místnosti jsem jen zběžně kontroloval. Zarazil mě rozhovor několika hráčů, ve kterém si jeden hráč dělal srandu z Makedonie. Jen tak za srandy jsem podotkl, že "řecké ženy jsou ošklivé a vypadají jako muži akorát nemají kníry" (vím o čem mluvím, v mém okolí žije velká řecká komunita). Načež se ozval lazarosaMKD (Makedonec), který mi chtěl darovat zlato. Nejprve jsem váhal, ale po chvilce jsem prozradil svou identitu a slíbené zlato jsem dostal. Navíc mi poslal prvotřídní jídlo a dárky, které zlepšili mojí wellness krizi (způsobenou nedostatečnou zdravotnickou péči v naši zemi, o které se možná zmíním v některém z dalších mých elaborátů). Tímto bych mu chtěl poděkovat. V dalším družném rozhovoru jsem se dozvěděl více o situaci Makedonie a poučil jsem lazarose o české historii.

Nakonec našeho malého randevouz jsem se dohodli, že se stanu jeho ePřítelkyní a za to mě bude zásobovat luxusním zbožím. Nechci tu být za nějakou prodejnou holku, ale kdyby někdo chtěl něco poslat, tak bych s ním taky šel.